Ještě jedna myšlenka k výše uvedeným slovům o víře, vytrvalosti, „nechávání všeho, co se děje, ok“, k budování porozumění s lidmi a k dennímu ztišení. Jak se to vše odráží na schůzkách s klienty? Cítím velkou změnu v průběhu schůzek. Přijdu ke klientovi, naprosto uvolněně a přirozeně mu v úvodu řeknu, co dělá naše firma a proč jsem přišel.
Dřív se mi stávalo, že po úvodu nastalo trapné ticho, klient moc mluvit nechtěl. A já nevěděl, co říct, na co se ho zeptat. Jakákoli snaha o komunikaci pak vyznívala nepřirozeně a vtíravě. Dřív jsem musel dávat hodně otázek, abych druhého vtáhl do komunikace, aby se rozpovídal. Ale dnes? Tak například dnes jsem měl tři schůzky, tři krátké výstižné úvody, které jsem řekl v naprostém klidu… a klienti se vždy sami rozpovídali. Dnešní poslední schůzka toho byla největším důkazem. Třebaže jsem neuzavřel obchod, považuji tu schůzku za „úspěšnou akci“.
