Abych se vrátil k hlavní pointě z úvodu této „úspěšné akce“ – první velká smlouva. Paní P. i pan K. z opavské firmy, s nimiž jsem mluvil těsně před seminářem, absolvovali 24. – 26. 2. seminář pro manažery v Brně. Proč o tom mluvím?
Jednoduše proto, že jsem viděl proměnu dvou lidí doslova ze dne na den. Ano, to semináře naší firmy umí, dolít novou energii a naději do žil. Ještě ve čtvrtek 23. 2. jsem se bavil s panem K. Připadal mi bez energie, bez života. Byl příjemný, ale jakoby v něm chyběla „šťáva do života“. Po semináři mě vítal člověk, který byl plný vitality a chuti do nové práce. Paní P. to samé. Když jsem jí hned v pondělí po semináři volal, její hlas v telefonu byl plný energie a nadšení. Její slova nešetřila chválou semináře. Sdělil jsem jí, že bych byl rád, kdybychom schůzku, kterou jsme si už předem domluvili na 29. 1., přesunuli na následující týden, na čtvrtek 6. února. Velmi spontánně a s nádechem smutku mi řekla: „Proč, já nechci nic posouvat, chci se s vámi sejít co nejdřív“. Tón jejího hlasu i celá reakce mě potěšily. Bylo vidět, že s účastí na semináři byla spokojená. Řekl jsem jí, že 6. 2. bude v Ostravě můj kolega a že bych byl rád, kdyby se i on zúčastnil schůzky. Tak jsme to přesunuli na další týden. Položil jsem sluchátko a byl jsem překvapený, jak moc se těší na schůzku. Taky jsem se na tu schůzku moc těšil a nechtěl jsem ji překládat na jiný termín. Ale volal mí šéf, že na té schůzce jde o hodně a chce být při tom. Když mi tehdy oznámil, že mám termín schůzky přeložit a jít na jednání až s ním, byla dotčena moje hrdost. Cítil jsem nedůvěru ze strany šéfa. Později jsem si ale uvědomil, že „tady“ nejde o mě. Uvědomil jsem si, že „tady“ jde jednak o službu klientovi a pomoc, kterou mu můžeme poskytnout a jednak o nemalý „kšeft“ a pověst naší firmy. Proto je dobré, když půjde šéf na tu schůzku se mnou.
