fbpx

nove logo2

road

O zavedení čtyřdenního pracovního týdne v poslední době slýcháváme stále častěji, a to zejména v souvislosti s rostoucí automatizací práce. Studie a praktické experimenty ukazují, že zkrácení pracovní doby zvyšuje spokojenost zaměstnanců, což s sebou může přinést dokonce i zvýšení produktivity. To však nemusí platit vždy. Pracovníci zvyklí na osmihodinový model mohou mít potíže přizpůsobit se novému tempu práce, čímž firmám mohou vznikat náklady navíc i časové skluzy v termínech. Problémy mohou nastat též s ohledem na očekávání zákazníků či partnerů a dodavatelů.

V popředí zájmu většiny zaměstnanců je v současné době najít rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Z tohoto důvodu je tak vysoce ceněna flexibilní pracovní doba či možnost práce na zkrácený úvazek. Současně s tím zejména v průmyslových firmách roste i podíl automatizované práce. Není se čemu divit, že za takové situace především v Evropě velmi silně rezonuje koncept čtyřdenního pracovního týdne.
Stejné množství práce odvedené za míň času? Je to možné

V posledních letech se zkráceným pracovním týdnem experimentovala již řada firem po celém světě. Značná debata se rozvířila například nad výsledky podobného experimentu prezentovanými novozélandskou firmou Perpetual Guardian zabývající se správou majetku. Ta zkrátila pracovní týden pro všechny své zaměstnance na 32 hodin z obvyklých 40 a zaznamenala pětiprocentní nárůst ve spokojenosti zaměstnanců a sedmiprocentní pokles stresu, ale především žádný propad ve výkonnosti. Čtvrtina zaměstnanců rovněž hlásila úspěšnější vybalancování pracovního a osobního života a vedení firmy si zase všimlo, že pracovníci byli kreativnější, zlepšila se jejich docházka, neodcházeli z práce předčasně a nijak si neprodlužovali přestávky. „To, že produktivita zaměstnanců roste s jejich větší spokojeností, ukázaly již četné dřívější studie. Novozélandský experiment to jen potvrdil,“ komentuje pokus se zavedením čtyřtýdenního pracovního týdne Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy, jež poskytuje revitalizace a interim management malým a středním podnikům.

Mezi další citované výhody čtyřtýdenního pracovního týdne patří i určité ekologické a ekonomické aspekty: například snižování individuální uhlíkové stopy, protože lidem ubude jeden den dojíždění do práce nebo šetření provozních nákladů zaměstnavatele, zejména energií. Vedle četných pozitiv jsou tu však i jistá negativa, které by každý soukromý zaměstnavatel uvažující o zkrácení pracovní doby, případně i stát zamýšlející plošné změny v pracovní době, měl pečlivě zvážit. „Výchozím bodem pro tyto úvahy by mělo být mimo jiné i dotazníkové šetření mezi zaměstnanci. Mentalita zaměstnanců dozajista není všude stejná a nelze vyloučit, že zrovna ti vaši jsou s čtyřicetihodinovým pracovním týdnem zcela spokojeni,“ podotýká Jiří Jemelka.

Rizika nejsou zanedbatelná

Čtyřdenní pracovní týden rozhodně nelze jednoduše implementovat pro každou oblast průmyslu či pro všechny pracovní pozice. Například firmy, které si zakládají na pečlivé zákaznické podpoře, si jen stěží mohou dovolit zkrátit dobu, po kterou jsou jejich zaměstnanci odpovědní za tuto oblast pro zákazníky k dispozici. Obdobně by na tom pak byly třeba i firmy logistické. „Problémy mohou nastat i v případě, že se firma rozhodne zavést zkrácený pracovní týden jen pro určité pracovní pozice. Ostatní zaměstnanci s klasickou pracovní dobou to nemusejí dobře nést a utrpí atmosféra na pracovišti,“ upozorňuje Jiří Jemelka. V potaz je nutné brát i to, že osmihodinová pracovní doba je pro mnoho zaměstnanců natolik vžitým zvykem, že mohou mít značné problémy uzpůsobit tempo či styl práce novému nastavení. V takovém případě pak hrozí, že pracovníci jednoduše nebudou stíhat své úkoly plnit a produktivita poklesne. Pro její zachování pak bude nutné, aby zaměstnanci častěji pracovali přesčas, což podnik výrazně pocítí na nákladech. Některé pracovní úkony navíc nelze snadno urychlit a menší týdenní časové dotace tak mohou významně zahýbat dodacími termíny. „Stejně tak může zavedení čtyřdenní pracovní doby ztížit spolupráci firmy s partnery a dodavateli, kteří budou operovat v klasickém pětidenním pracovním týdnu, jak domácími, tak zahraničními. Na zkracování pracovního týdne je potřeba nahlížet globálně a pečlivě zanalyzovat, jaké komplikace by pro danou konkrétní firmu mohlo toto nové uspořádání představovat. Je notně pravděpodobné, že vývoj v průmyslu i na trhu práce ke zkracování pracovní doby spěje, proto je nutné zamýšlet se i nad potenciálními riziky a zabývat se vhodnými řešeními, které by je v budoucnu redukovaly či eliminovaly,“ dodává Jiří Jemelka.

Zůstaňte ve spojení

Pokud máte nějaký dotaz, chcete si popovídat,      

dát si se mnou šálek dobré kávy,

tak se neváhejte na mne obrátit.

Rád se Vám budu věnovat.

                          button-kontaktujte-mne                                button-facebook linkedin 

 

 Copyright © 2018 - 2019 / Všechna práva vyhrazena                                                       Ochrana osobních údajů