logo

bez terminu

Ekonomické názory formované církevními autoritami

Tento článek navazuje na předchozí v dané kategorii „Víra ve světě“, v němž jsem hovořil o teorii subjektivní hodnoty a o teorii skutečných nákladů. Za zmínku stojí fakt, že Bernardin ze Sieny a scholastici 16. století obhajovali teorii subjektivní hodnoty, která se v budoucnu v podstatě naprosto zásadně stavěla proti teorii Karla Marxe. Marxova teorie byla založena právě na objektivním oceňování produkce, zejména pak na ceně práce.

Kniha „Jak katolická církev budovala západní civilizaci“ v tomto smyslu uvádí: „Rothbard šel tak daleko, že tvrdí, že Smithova teorie ceny práce přispěla k Marxově o sto let mladší teorii, a že ekonomická profese – nemluvě o světu jako celku – by udělala lépe, kdyby ekonomické myšlení zůstalo věrné teorii ceny takové, jak ji podávali důležití katoličtí myslitelé, o nichž jsme už mluvili. Francouzští a italští ekonomové, ovlivněni scholastiky, většinou zaujímali správnou pozici; to britští ekonomové se tragicky odchýlili k myšlenkovým liniím, jež kulminovaly v Marxovi.“  Můžeme tedy konstatovat, že katolické země byly ovlivněny aristotelským a tomistickým myšlením a cíle ekonomiky tak byly chápány jako hluboce subjektivní.  Naproti tomu země ovlivněné Kalvínem přejaly myšlenku, že v ekonomice ze všeho nejdůležitější je práce a tedy i její cena, která pak pevně určuje cenu zboží. 

Toto ostré názorové vymezení představuje implicitně zárodek dvou systémů, které se nakonec zrodily – kapitalistický liberalismus a komunistický socialismus. Navzdory všem nedokonalostem, rizikům a chybám, který s sebou jistě kapitalismus nese, odvážíme se tvrdit, že podnikatelské prostředí mnohem bližší „původnímu Božímu záměru v Edenu“ je právě kapitalismus (byť nejlépe v jeho umírněné podobě), neboť respektuje svobodu, tvořivost, jedinečnost, možnost rozvoje a právo volby. Tyto prvky v socialistickém vidění ekonomiky chybí.

demokracie

Je zřejmé a zcela pochopitelné, že církev jako celek bude velmi opatrná na jakékoli výroky, které by protěžovaly či doporučovaly nějaký vhodný ekonomický systém. Jednak proto, že hlavním zájmem církve je život věčný a nikoli odborná disputace v záležitostech hospodářských systémů. A mj. proto, že žádný systém zde na zemi není bez chyb. „Systém bez chyb“ je pouze Boží království. Ostatní systémy, zvláště jsou-li proměněny v extrém, mohou být člověku velmi nebezpečné. Jakýkoli oficiální výrok církve by pak mohl být překroucen a použit jako kontra úder. Přesto se jeví, ať už z výše rozpracovaných teorií církevních učenců či z různých církevních dokumentů, že demokracie a umírněný kapitalismus jsou společenským systémem pro lidstvo dosud nejvhodnějším. Jak řekli shodně Reinhold Niebuhr a po něm Winston Churchill: „Demokracie je špatnou formou vlády, ale všechny jiné formy jsou horší.“  Ruku v ruce s demokracií jde kapitalistický systém, a proto bychom mohli říci to samé o kapitalismu – je to špatná forma hospodářství, ale všechny jiné formy jsou horší.

 

Zůstaňte ve spojení

Pokud máte nějaký dotaz, chcete si popovídat, dát si se mnou šálek dobré kávy, tak se neváhejte na mne obrátit. Rád se Vám budu věnovat.

button-kontaktujte-mne

 

button-twitter button-facebook

 

2107. Agentura Weboo