Zamyšlení

12.10.2011

„Víte, proč zde sedíte?“ ... aneb proč využívají podnikatelé manažerské poradenství, resp. marketingové poradenství

Nedávno jsem měl obchodní schůzku s významnou obchodní firmou ve svém oboru, s jejímž majitelem jsem se setkal za účelem projednání spolupráce v oblasti služeb, které naše firma poskytuje, tzn. zejména manažerské poradenství, resp. marketingové poradenství. Na této schůzce mě zaujala jedna velmi zvláštní věc, která se odehrála v podstatě na úplném začátku. Podnikatel se mne zeptal: „Víte, proč zde sedíte?“

Číst více

Jaké jsou Vaše zkušenosti s firemními poradci?
Dobré
Špatné
Žádné

Nikdy neházej flintu do žita

Sekce školení obchodních dovedností

Nikdy neházej flintu do žita

Jel jsem na další schůzku. Jelikož jsme se s panem P. domluvili na tom, abych ještě schůzku předem potvrdil, zavolal jsem mu a řekl, že se teda stavím. Byl jsem překvapený, když mi odpověděl, že je zbytečné, abych k němu jezdil. Prý do ničeho investovat nebude. Řekl jsem si, že asi byl už na nějakém semináři o prodeji a ví, že některá slova jsou zakázaná. Jako např. slovo „platit“. Toto slovo může mnoho lidí dráždit. Všichni musíme platit – daně, potraviny, splátky. Platíme spoustu věcí a mnozí z nás jsou již na slovo platit hákliví. Proto se nevyplatí používat v obchodním jednání výraz „platit“.

Může to druhé podvědomě, a přitom zcela zbytečně, podráždit – vyvoláním nepříjemné vzpomínky ve vztahu k danému slovu. Obchod je, mimo jiné, i o schopnosti prozíravě a s rozvahou volit slova. Slova jsou jako meč – mohou zranit. Slova jsou ale také jako lék – mohou uzdravit. Jak je účinné správně zvolené slovo v pravý čas. „Pan P. pěkně nahradil sloveso „platit“ slovem investovat“, pomyslel jsem si. Nicméně základní problém byl, že mi ten člověk oznamoval, že na žádný seminář nechce. Sdělil jsem mu po pravdě, že po něm nechci, aby do něčeho investoval. Řekl jsem mu, že po něm nechci ani to, aby šel na nějaký seminář. To byla pravda, protože v té chvíli jsem sám nevěděl, zda mu může být náš seminář nějak užitečný. Domluvili jsme se, že se za ním přece jenom na chvilku stavím a popovídáme si o tom, jak mu jde podnikání. Souhlasil. Když jsem položil telefon, v první chvíli jsem si pomyslel: „Schůzka bude o ničem, když už dopředu je proti setkání“. V ten moment, jen co mi tohle proletělo hlavou, jsem si řekl, ať se vzpamatuji. Proč jsem sám proti sobě a pochybuji o sobě? Jediná „bitva“ (slovo je v uvozovkách, protože v tomto případě nešlo o bitvu, ale o obchodním jednání – obchodní jednání není nikdy, nikdy o bitvě, je o vzájemně prospěšném jednání), takže jediná „bitva“, která je prohraná, je ta, již jsme dopředu vzdali ve své hlavě. Tohle řekl někdo moudrý, ne? Nato jsem si promítl v hlavě obrázek, jak večer sedím u PC a píšu úspěšnou akci o tom, jak se pán P. se mnou nechtěl setkat a nakonec jsme s dotyčným uzavřeli obchod. A jak to dopadlo? To se dozvíte příště...

Komentáře

Armena

2011-07-13 07:10

Never would have thunk I would find this so idnsiepnsalbe.